motto: "...... a mami, proč je táta tak dlouho v koupelně a co tam dělá a proč tam je tma?" Možná je Vám podobná situace blízká. Psala se sedmdesátá léta 20. století a paneláková koupelna poskytovala útočiště pro fotoamatéry. Malý prostor, červená žárovka u stropu a typický zápach chemie na několik dnů narušili běžný provoz domácnosti. Táta dělal fotky. Byl to jeho koníček, díky čemu mám dnes pěkné album fotek z dětství, ale i jeho druhá "profese". Byl amatérským dopisovatelem tehdejšího sportovního deníku a fotka patřila k jeho článkům. To kouzlo, kdy se z bílého papíru zrodila fotka, bylo silné. Svoji první zakázku jsem měl v deseti letech. To se ženil brácha a tak jsem mu svatbu nafotil. Táta si plnil rodičovské povinnosti. Po pár letech, na gymnáziu, jsem se chytil nejen ve třídě, ale dokumentoval i dění školy. Snad tam jsou fotky ještě v kronice. Po listopadu 1989 a vojně se dalo začít dělat něco víc. Rok 1991 se dá nazvat založením firmy FOTO-VIDEO POKORNÝ. Jak je z názvu patrné, připojil jsem k činnosti i video a to opět ze základu tátova dalšího koníčku - filmařiny. Dodnes je aktivním tvůrcem a účastníkem filmových soutěží. Firma se rozbíhala pozvolna a snad se ze začátku ubírala více směrem k videu, o které byl tehdy velký zájem. Vše se dělo při zaměstnání a bez zázemí vlastního prostoru. První "pokrok" přišel v roce 1994 v podobě malé prodejny. Za dva roky se podařilo otevřít provozovnu v centru Nové Paky, kde sídlím dodnes. Zlomovými roky ve vývoji firmy je rok 2000 - pořízení staršího minilabu a rok 2005 - digitální minilab NORITSU. Naplnil se tak cíl plné soběstačnosti ve zpracování fotografií, protože služby byly vždy prioritou v nabídce firmy.